Blog

O víkendu chodil Mikuláš. V doprovodu čerta a anděla káral děti za jejich prohřešky a rozdával sladkosti. Nemám tenhle svátek moc ráda. Nemám ráda strašení dětí (ani dospělých), ani jejich uplácení. K nám domů nikdy Mikuláš s čerty nepřišel. Jednou přišel Mikuláš s andělem a už to ty maličké vyděsilo. A tak každý rok najdou nějaké oříšky a ovoce v...

Nastal čas rozvolňování. Vracíme se k věcem, které tvoří "normální" bytí. Pečení perníčků, setkání s přáteli, pracovní porady face to face, tedy half-face to half-face (spodní část obličeje pořád nevidíme, ale alespoň už to není monitor to monitor). A gin-tonik a svářo.

Sedím naproti ní a nevím, co mám dělat. Říká, že má ze mě strach. Že ji ponižuju tím, jak se k ní chovám. Že neví, jak to zvládne. Pláče. Je zraněná, rozbitá, vyčerpaná, unavená... A mně je to líto a nevím, co s tím... Omlouvám se, nechtěla jsem, neuvědomila si, nemyslela to tak... Nemyslela... Prostě jsem se jen rozmáchla a...

Advent v plném běhu, ale i věci světské ... Třídní schůzky on-line. Pohoda, sklenička portského, oba rodiče přítomni, tedy jeden šmíruje z postele. Naše úča je skvělá. Zvládá. Učí skupinky. Je kreativní. Tyká si s dětmi i rodiči. Zajímá se. Chce vědět, jak to prožíváme/přežíváme. Obohacuje naši rodinu o tvůrčí dílny. Doufám, že zvládneme i tu...

Jak už psala Barunka, začne nám za chvíli advent. Blíží se vánoce a s nimi doba úklidu, nakupování či vyrábění dárků, pečení cukroví, vázání a zdobení adventních věnců, pro někoho doba svařáků... Každopádně doba vůní. Vůní typických pro vánoce. Já se na výměnu podzimní výzdoby za tu předvánoční, zimní, chystám tenhle víkend. A už se na ty vůně...

Je to tady. Předvánoční období. Ne mami, vánoční trhy opravdu nebudou. A ano, dcero má milená, Ježíšek přiletí. A ano, už mu napíšeme... Vánoční večírky... Bože smí se to ještě používat, to slovo "večírek"? Je to ilegální hned z několika důvodů: je to večer, jsou tam asi více jak dva lidi, možná se tam veřejně konzumuje a... (ani si netroufám...

Je to krize - nemám nápad na blog. Nemám energii, bolí mě záda, jím po desáté večer, a dokonce piju víno a zanedbávám sex. Teda vína jsem vypila asi sedmičku za dva týdny, což jak jsem pochopila je pro většinou lidí v současnosti denní minimum pro přežití, ale já poslední roky fakt nepiju skoro vůbec - vlastně od té doby,...

Jsem holka ze Severu. A holky ze Severu hodně vydržej, takže i Covid už je za mnou a návštěva rodného místa přede mnou. Dušičky, příbuzní, dědovy kulatiny. My na Severu se totiž dožíváme vysokého věku. Vzpomínky na mládí, nejstarší přátelé. Když jste tam nebyli dlouho, těšíte se jako malí. Po dvou dnech budete šťastní, že jste zase v Praze. A...

Dneska budu rozdávat moudra. Tak pozor!

Ho ho hóóó. Už se mi to krátí. Už brzy půjdu ven. Už zase cítím chuť čokolády, už zase cítím smrady domácnosti (... no o některé není co stát).

Včera nám náš psychiatr v práci způsobil totální blázinec! Šéfovi a hospodyni vyšly pozitivní protilátky na COVID. Copak o to, šéf s náma moc času netráví, ale hospodyně je naše máma-táta a není věc, na kterou by v baráku nesáhla, není člověk, s nímž by denně nebyla v blízkém kontaktu. Takže poplach.

Takže: přituhlo vše. Jsme zavření doma a svět se smrsknul na drobná světýlka v temnotě. Jeden můj kolega, vždy spíše odtažitý, začal do svých mailů přidávat nenápadně krátké básně. Jak potěšující. Jak vážné to vlastně je. Náš národ vede. Vede statistiku, o které se nám dříve ani nesnilo. V televizi se to snaží přebít reklamami na to, že jsme národ...

Bolí mě stará zlomenina. Ta, co se mi přihodila, když jsem poprvé vážně chtěla odejít od manžela. Neodešla jsem - s nechodící sádrou se odchází fakt blbě. A bylo to dobře. Odešla jsem později a bylo to taky dobře.

Moje máma má Covid. Má Covid, zápal plic a je v nemocnici. Zatímco my se v Praze snažíme fungovat, oni na venkově se straní většiny dění a stejně to takhle dopadne. Strach mě ochromuje. Stahuje mi krk, zvedá mi žaludek a krabatí čelo. Moje máma je bojovnice. Určitě jí bude lépe v péči doktorů, něž doma.

Sexuální bohyně aneb Proč se nemaluju

Ve škole: Pan učitel hraje ve škole dětem na kytaru (to se ještě smí) a děti si u toho smí broukat (když zpěv je zakázán). Je to rebel!

Jak už psala Baru, muž s vrtačkou je sexy. A já miluju poličky. Můj bývalý manžel, který byl velmi protektivní ve vztahu ke zdem svého bytu (byt, ve kterém jsme spolu žili, byl totiž jeho), by o tom mohl vyprávět. Každá polička v bytě, kde jsme spolu více než deset let žili, byla výsledkem mého dlouhodobého snažení. Za...

Jak říká moje kolegyně pondělí, pondělí, pondělí .... Vánoce ..... pondělí, pondělí, pondělí .... konec školního roku.

Dneska: Kluk se našel. Kluk utekl z domova. Střídavá péče. Ale prý to bylo kvůli čtyřce z diktátu na vyjmenovaná slova.Ach jo.

Tak dneska: Předně mi došlo, že "ta povídka" by měla být přísně nepřístupná až do 40. Prostě klan. Holky. Nikdo pod 40 tomu neporozumí.Budou si o nás myslet, že jsme báby, co jim ujíždí vlak.Jsme. Ale zatím to není úplně vidět. Tajme to, co to jde.

Takže teď jste si jako řekli, že jako dobrý, konec dobrý, všechno dobrý, hezkej trip, ale já patřím domů... Celá ta povídka je jenom freudovská sublimace, že jsem si v tom Brně nic neužila. No tak já chci vždycky vědět, jak to bylo dál.

Pondělí ráno. Státní svátek. Doslov.

Budím se až v 9:00. Seru na cvičení, ležím v posteli. Mám pocit, že mi není víc jak 30 a rozhodně nemůžu vážit víc jak 50 kilo. Jsem krásná tak, jak jsem. V každým případě spím zítra doma, a to je dobře.

Ráno nemůžu dospat. Mám pocit, že jsou Vánoce. V Brně snad do piva přidávají nějaké drogy nebo co. Od teď už žádný alkohol. Jsem hrozně brzo vzhůru. Moje prokletí i dar.

A taky to vypadalo, že vůbec nevyjedeme. Po sdělení mé matce, že plánuju víkend s kamarádkou se ozvalo jen tesklivé: "holky, proč jdete mezi lidi?" Ale my žijeme mezi lidma, mami. My žijeme. My se teda trochu bojíme a jsme uvědomělí a zodpovědní a dospělí a informovaní .... Ale kurva, nejsme mrtví!

Přísahám, že v tomto příběhu nebyly zkonzumovány žádné drogy.Celková konzumace alkoholu byla 1 koktejl a jedno pivo na osobu.Všechno ostatní si vyrobila naše těla zcela sama.

... už brzy to přijde. A nejen nouzový stav. Od 5.10. jede povídka na pokračování. Od 6.10. se dozvíte, co bylo dál.