255. díl, Margit: Sex a smysl života
"A jak vy mladí teda říkáte tomu, když se máte nějak rádi, ty ho dokonce miluješ, trávíte spolu spoustu času, povídáte si, svěřujete se, spíte spolu, ale nechodíte spolu?"
"Na piču situace."
"Aha. Tak to tomu říkáte stejně, jako my starý..."
Děti mi rostou před očima. Syn má už kus přes metr osmdesát, čím dál hlubší hlas a čím dál větší sílu. Nedávno jsem na jeho tváři zahlédla cosi, co připomíná vous. Po bytě se válejí jeho aromatické svršky, různé činky a další cvičební pomůcky, v lednici musí být stále dost potravin bohatých na proteiny a člověk nesmí počítat s tím, že ho vnímá, protože má v uších neustále zasunutá sluchátka s oblíbeným seriálem nebo nějakým sportovním přenosem. Když rozpaží, zabere půlku obýváku a došel k tomu, že rozhodně bude studovat, a pak se stane poslancem, protože ty berou spoustu peněz a nic moc nedělají. OK, beru, ale hlavně aby příští rok udělal ty přijímačky na gympl.
Dcera ta pro změnu začala randit. Se vším všudy. Včetně toulání po nocích, cucfleků všude možně a sexuálních zážitků. "Prosimtě, nemůžeš tomu svýmu říct, ať se naučí líbat bez cucfleků?" "On to umí i bez cucfleků... Ale podívej, jak jsou kvalitní, držej už skoro tejden!" "Bože můj... a kde všude ty cucáky máš?" "Všude možně. Jsem beruška! Mám jich sedm." Neseme to statečně - já i její otec. Tatínek nastavuje mladé dámě hranice, já hledám kurz sebeobrany pro ženy a přemýšlím, která z mých kamarádek by jí měla zasvětit do toho, aby si to při tom sexu fakt užila. Protože tohle já fakt dělat nemůžu.
Máma má úspěšně po operaci, podle bandáží si nejdřív myslela, že jí uřízli obě prsa a vyndali všechny uzliny, ale druhý den jí doktor vysvětlil, že jí vyřízli jen kousek jednoho prsu a jen jednu uzlinu kvůli diagnostice a poslal ji domů. Po mnoha týdnech jsem svoji mámu zažila veselou až euforickou. Moc příjemná změna. Ještě ji samozřejmě čeká nějaká další léčba, ale já jsem hlavně ráda, že je veselá. A prognóza je fakt dobrá.
Martinky malý Robokop začíná chodit, Eva se stěhuje s přítelem do domku se zahradou, Baru koupila velkou skříň, aby si její Drahouš měl u ní kam složit svršky. A já? Já si užívám potkávání rozvíjející se ve vztah (snad - zatím je to v podobném stádiu jako je v úvodu tohoto blogu) a dokonce i ve svém věku jsem si za poslední dobu taky zažila v sexu několik svých "poprvé". Poprvé v životě jsem spala s někým, komu je přes šedesát, poprvé v životě jsem spala na posteli z krabic od banánů a poprvé v životě jsem měla sex s někým, kdo má zlomenou ruku. To první překvapivě dobrý, to druhý trochu horší, ale dá se to a to poslední prostě znouzectnost, ale lepší než bych bývala čekala.
Chtěla jsem odpovědět Barče na její otázky. Co má gorila umět v 6 letech jsem bohužel nezjistila, zato jsem zjistila, že samice goril obvykle pohlavně začínají žít mezi 10-12 rokem a samci mezi 11-13, a že i gorily někdy provozují sex tváří v tvář (jako člověk nebo šimpanz bonobo). Těší mě, že moje děti dospívají o chlup později... "Bonobo je náš oblíbeny druh protože konflikty ve skupině a jejich prevenci řeší sexem," píše mi Baru. Zamýšlím se nad přenosem tohoto principu do našeho lidského světa. "Hele, šéfová, sorry, že jsem ten výkaz dodal pozdě a blbě, já ti to za trest hezky udělám pusou a bude to v pohodě, jo?" Hmmm, možná by mě pak to zpracovávání výkazů a faktur mých podřízených tolik neprudilo. Nad tím se budu muset zamyslet...
Myslím na některé své klienty, na některé kamarády mých dětí, kteří nemůžou najít smysl života a přemýšlejí, zda vůbec žít. Přemýšlím, jak jim předat, že život je skvělý. Někdy samozřejmě napiču, někdy zatraceně těžký, ale barevný, krásný. Říkám si, děcka, na co smysl života, když máte sex! Říkám si, že bych jim chtěla telepaticky nechat nahlédnout do svých pocitů a vzpomínek, do toho úžasného pocitu, když se vám narodí dítě, když to dítě se k vám vztahuje, mazlí se s vámi a pak roste a vy trochu trnete hrůzou z toho, co to všechno přináší a trochu se snažíte neprasknout pýchou a hrdostí nad jeho šikovností a trochu nedýcháte strachy a dojetím a hlavně láskou. A taky do té hloubky a krásy, kterou může přinést partnerský vztah, a proti které všechny bolesti, které ten vztah umí přinést taky, jsou jen zanedbatelné škrábance, protože každá bolest z lásky je důkazem, že můžete milovat a to je veliký... A nebo do té neskutečně velké vděčnosti, kterou zažívám, když se některému z mých klientů začne dařit líp, když třeba holka, která, která před dvěma lety spolykala prášky, aby se zabila, roky se denně řezala, mi vypráví o tom, jak je zamilovaná a jak je to skvělý a dává mi číst svoje básničky a ukazuje obrázky... Nebo když mi paní, která ke mně přišla po hrozně těžkém porodu, po kterém se jí spustila postraumatická porucha, jejímž projevům vůbec nerozuměla a žila v hrůze, že se zblázní nebo umře, která nedokázala to svoje dítě milovat, protože jí přineslo tolik bolesti, ale zároveň nedokázala mít ráda ani sama sebe, protože se kvůli tomu považovala za strašnou mámu a cítila hrozný vztek na svého muže, že tomu všemu nedokázal zabránit, píše, jak mi děkuje, že si teď se svým synem i s mužem umí užívat všechno hezké, co život přináší a ona sama může konečně zas volně dýchat a žít. Nebo když chlap, kterej se roky upíjel a ufetovával se slzama v očích děkuje, že jsem vyposlechla před lety jeho životní příběh a neodsoudila ho, ale podpořila v tom, že má hodně naloženo a není divu, že sahá po drogách a chlastu, ale že to může změnit, když bude chtít, protože tohle byl začátek toho, kdy na sobě začal pracovat a teď je roky čistej a úspěšnej v práci a bude se ženit... Děcka, já bych vám tak přála, abyste přežily tyhle temný roky a vykoukli brzo do života a ochutnávali všech vůní a chutí, které život přináší a mohly se těšit z jeho barev a živit se ambrósií jeho bohatosti. Nemůžu ale dělat nic. Nic víc, než žít, jak nejlíp to jde a vyprávět jim o tom, mít je ráda, když se přiblíží a říkat jim, ať zkusí vydržet ty temný období, že bude líp.
Co vy, zažili jste za poslední roky nějaké své sexuální poprvé?
A našli jste (nebo aspoň zahlédli či potkali) už smysl života, nebo ho stále ještě suplujete sexem?