21.díl Baru: Naše děti v Programu

Nastal čas rozvolňování. Vracíme se k věcem, které tvoří "normální" bytí. Pečení perníčků, setkání s přáteli, pracovní porady face to face, tedy half-face to half-face (spodní část obličeje pořád nevidíme, ale alespoň už to není monitor to monitor). A gin-tonik a svářo.

Tenhle týden jsem objevila jednu pozoruhodnou vlastnost roušek. Jsou výhodné pro lidi s vadami chrupu a defekty ve spodní části tváře. Stala jsem se na pár dní tou, která vítala krytí obličeje. Na nose (na špičce nosu!!!) se mi udělal beďar. Fůůj. Muž se mi smál, že se mi vrací puberta. A několik dní nepomáhalo nic, čištění fuj, make-up to udělal ještě horší, venku mráz, brr. Nechci vzpomínat na časy, kdy byla moje pleť tak mladá, že akné bylo normál. Zaplať Bůh za věk a hormonální antikoncepci.

Á propós mládí. Na pečení perníčků máme možnost vidět, jak děti rostou. A dokumentovat. V houpací síti vždycky fotíme ty nejmenší drobečky. Ten první, co tu kdysi ležel, teď studuje filmovou režii. A hraje ve filmech. A ostatní dcery se ptají, zda letos dorazí. No jo, je to fešák. Prohlížíme staré fotky, co nabízí vzpomínky v telefonu. Margit na jedné měla krásné hippie šaty. 

Jé, ty jsi měla ještě nedávno na plese. Jak jsi šla za Kubišovou a zpívala Modlitbu pro Martu.

Jo jo, ale to už jsem v nich měla deseticentimetrovou vsadku.

Co je to Kubišová a co je to vsadka? Ozve se za námi.

Jsou mladí. S Kubišovou je seznámíme a na vsadku si přijdou sami.

A teď něco pro děti.

Dnes pohádka na dobrou noc, co si doma vyprávíme. Překvapivě účinná.

"Hajíhajíchrupka" a "Zavřiočiajdispát"

Hajíhajíchrupka a Zavřiočiajdispát jsou sourozenci.

Celý den si spolu hráli a teď večer jsou velmi unavení.

Už ve škole se jim klížila víčka, když paní učitelka Spinkavá o hudebce zpívala ukolébavku.

Tichá noc, svatá noc ... I jejich německý spolužák Šláfenšláfen měl co dělat, aby vydržel vzhůru. "Úúúú áááá, uuááááá", zíval celou přestávku.

"Jsem tááák unavený. Hajíhajíchrupko a Zavřiočiajdispát, chce se vám také tak spát?

Venku je tak šero. A tady tak útulno...", povzdychl si Šláfenšláfen.

Po škole šly děti domů. Celé odpoledne poklimbávaly.

Teď jsou v postýlkách, vykoupané a najedené.

V pokojíčku je teplíčko. Pod peřinou útulno.

Maminka Splípyslípy jim dala pusu na čelo, tatínek Dorbebe je pohladil.

"Zavřiočiajdispát, mě se chce hrozně spát", povídá Hajíhajíchrupka.

"Tak zavři oči a jdi spát", povídá Zavřiočiajdispát.

"Já taky zavřu oči a půjdu spát. A ty hajej, hajej, chrupej, Hajíhajíchrupko".

"Dobrou noc, Zavřiočiajdispát."

"Dobrou noc, Hajíhajíchrupko."

Chrr pšííí, chrr pšííí, chrr pší ....

Čím Vás naposledy překvapily Vaše děti? A Vy je?

Tak zase v pondělí a Margit ve středu. Těším se.