5.díl Stále v Programu. Nouzový stav začal.

Tak je zase pondělí.

Jak říká moje kolegyně pondělí, pondělí, pondělí .... Vánoce ..... pondělí, pondělí, pondělí .... konec školního roku.

Můj muž říká: ještě tři sirény do Vánoc. (první středa v měsíci, pozn. protože třeba mně by to hned nedošlo) Čas je relativní.  ... a těď se dozvídám, že to prý už taky zakázali ... že to děsí lidi. Mě spíš děsí věci, co se dějou potichu.

Tohle pondělí je zvláštní, protože právě skončila naše domácí karanténa.

Ale začal nouzový stav. Zakázali zpívat, tedy sborově. Tedy nahlas.

Tančit se smí. Ale nesmíte u toho zrychleně dýchat. Hihihi.

Zase vám na sebe prozradím jednu úchylku.

Vždycky před školou zpívám nahlas, tak nějak to na mě přijde, nějakou odrhovačku, dcera se za mě stydí .... Ne dneska, dneska říká mami, já bych chtěla zpívat taky ....

Ráno jsme se vypravovaly. Týden prodlevy udělal své. Máme na nástěnce takový seznam, co ráno udělat.  Zachovej řád, řád zachová tebe. Chápeš?

Takže je tam napsáno něco jako: koupelna, učesat, snídaně, svačina, rohlík z mrazáku, oblečení, ustlat gel, rouška .... Mami, ptá se dcera, co je to ten gel?

Drahoušku to je desinfekční gel.

A jo mami, my si s holkama taky porovnáváme, kdo má jaký, který jak smrdí ...

Můj muž vrtí hlavou, my jsme si teda s klukama porovnávali akorát pindíky, a když se řekne gel, napadne mě lubrikační...

To je dobře. Za poslední týden se u nás doma udál malý zázrak. Už si večer nezapínáme televizi, my si povídáme, řekli jsme si spoustu historek, o kterých nikdo neměl ani zdání, řekli jsme si tajemství, řekli jsme si strachy, a fakt se teď dost nasmějeme ... Mluvení pomáhá, v to věřím. Upřímnost pomáhá. A navíc jsme koupili dceři v Ikee dospěláckou postel. O její starou palandu za odvoz se na internetu strhl boj. Z obchoďáku jsme přivezli 4 placatý krabice. První informace v návodu je: jeden panáček škrtnutý, dva panáčci ok. Aha, tak odsud to Margit má: Nikdy nešroubuj sám. Ono na těch mužích s vrtákem něco bude. I můj muž je s akuvrtačkou v ruce dost sexy.

A změny pokračují: Dcera spí ve svý posteli. No dobře tak s 80%. Ale pozor, naučila se česat. Ještě to není připlétaný zvrchu, ale je to zázrak, věřte mi.

Nechcete někdo kočku?

Dneska ráno jsme našli na dveřích vzkaz: Na lípě ve vnitrobloku ve výšce asi 12 m se našla mourovatá kočka. Postrádáte ji někdo? Hasiči podmiňují výjezd s tím, že se přihlásím majitel.

Ráno říkali na Déčku, že kočkám bije srdce asi třikrát rychleji než lidem. Často si připadám jako kočka. Jednou jsem šla do parku tam u nás a pán venčil kočku na vodítku. Prošel pes. Kočka se splašila. Vytrhla se a vlítla rovnou pod auto. Bylo to rychlý a bylo to hned. To je taky nápad, dávat kočku na vodítko. Kočka v přírodě je tvor, který našlapuje tiše, dává si pozor, a jen málokdy si ublíží. Ale když ji dáte na vodítko, ztratí pod sebezáchovy. Klidně spáchá sebevraždu.

Naše kočka, co máme doma, je trochu ulítlá. Myslím si, že v minulém životě byla želvou. Její nejlepší fórek je zalézt pod stupátko z Ikey a plížit se po bytě, jen tak s krunýřem na zádech. Co se jí asi hodí hlavou?

A ještě jeden fór z čerstvě nouzového stavu:

Kroužky jsou zrušený, deklamuji na chodbě v práci. Vyběhne kolegyně: Roušky jsou zrušený? Vážně? Kolegyně se vrátila od moře. Stihla poslední možnost. Já kdybych se ještě v pátek koupala v moři, tak se prostě nemeju ... Nemeju, dokud to ze mě neopadá. Hrabe nám. Hrabe.

A víte, co je károš? Kámoš v karanténě.

Jakou písničku zpíváte nejraději Vy? Nahlas?

... ve středu Vám napíše Margit ... a pak Bára zase v pondělí  ...  :-)