Jsou čtyři ráno a já už neusnu. Dceři je blbě, má horečku, bolí ji v krku a kašle. Vybrakuju cestovní lékárničku a nacpu dávno prošlými léky sebe i jí. Dýchá zrychleně. Držím jí ruku na čele a doufám, že usne alespoň ona. Myslím na to, jak jsem navrtala svoji mámu do toho, že pronajme byt po dědovi ukrajinským rodinám.
Chtěla jsem psát o tom, jak jsme byli na horách a co komu z nás spadlo z vleku. Chtěla jsem psát o tom, jak jsem slavila polonarozeniny a můj byt teď vypadá jako květinářství. Chtěla jsem psát o tom, jak se náš vztah s milým po tom roce změnil. Chtěla jsem psát o tom, jak jsem si prohlížela album s...
Už kdysi před rokem jsem Vám vyprávěla, jak jezdím na supervizi za jedním týmem do vězení. V tomhle nápravném zařízení se setkávám se skupinou vedoucích jednotlivých oddělení. Vážně zajímavá práce. Řešíme klienty (chovance či vězně, chcete-li), týmové záležitosti i to, jaké to je tuhle práci vykonávat. Chlápci jsou velcí a namakaní. Na našich...
Vážně bych Vám chtěla napsat něco veselého, u čeho byste se za břicho popadali a měli veselejší týden. Pandemie se pomalu zasouvá do šuplíku s nápisem dějiny... Jenže začala válka v Evropě a děda umřel. Takže teď většinu své mentální energie věnuji tomu, abych se udržela v obraze (tudíž sleduji zprávy) a nepropadala depresi (tedy nesleduji zprávy...
Kolportér vyvolává: Slááávnýýý začátek spisovatelské kariéry!!! Prááávě to přišlo! Kůůůůpujtéééé! A to vše proto, že dnes 21.2. vychází v Novém Prostoru má povídka Evžen má láska. Jak trefně poznamenal můj muž: bude se ti to krásně vyjímat v životopisu. Svou zářnou literární éru započala textem o hovně a prodával se v časopise pro bezdomovce! Dost...
To bylo tak. O Vánocích přišel Ježíšek. Ach, to je překvapení. Překvapení není, to, že přišel, kdy taky jindy, ale co mi přinesl. No dobře, ale proč o tom mluvíš teď, je dva měsíce po Vánocích? Klíídek. Přinesl mi poukaz do lázeňského ráje. A mohla jsem si vybrat, jaký program chci. Takže teď už víš, co přinesl, a mluvím o...
Tak už se to blíží. Od Nového roku otravuju lidi optimismem a hlášením, že do března covid nebude téma. Nemám vážně žádné věštecké schopnosti, jenom tomu napovídají data a chování okolních států. Trochu u toho mám staženou pr..l, protože to možná nevyjde, ale já tomu chci věřit. Taky se bojím, aby mne někdo neoznačil za Anti...něco, že znevažuji...
Když bylo Evě devět, možná deset let, zdál se jí sen, ve kterém prchala před smrtí. Klasická bába s kosou jí honila po kopcích, malá Eva prchala a schovávala se. Panika jí prostupovala a děs nutil k běhu dál a dál. A pak střih. Najednou se ve snu zastavila. Stála na vrcholku zeleného kopce. Pomalu se otočila. A řekla jen: ...
HBO: Sex ve městě a jak to bylo dál. Nejdříve WAU, tak to jsem zvědavá! Pak wau, koho museli ze seriálu vyhodit, protože buď už nechtěl hrát nebo umřel nebo se na něj už nedalo koukat. Po prvních dílech jsem to chtěla vzdát, protože mi fakt vadilo sledovat tyhle holky stárnout. Tak jsem přesídlila na Netflix. Sexuální výchova. Tak to...
Jééé, když tě vidím, to jsem Ti chtěla říct.... První věta tohoto druhu zazní ještě, než dokážu odemknout dveře kanceláře. Ahooj, chvilku, jen si sundám kabát a řekneme si. Huhlám přes roušku a zamlžené brýle. Za deset minut mám lidi. Zkusím poznamenat. Můj diář dnes obsahuje sedm plánovaných konzultací a mezi tím se za mnou ještě zastaví minimálně...
Když zjistíte, že jste těhotná (zejména poprvé, popáté už to prý vážně neřešíte, říká mi moje kamarádka Kačka, jen už nechcete měsíc před porodem každý týden strávit šest hodin v čekárně v Podolí), zahájíte mega přípravy na porod. Porodní plán, pomůcky, výbavička. Pak laktační poradkyně. Pak kurzy plavání, cvičení matek s dětmi, jóga pro děti,...
Pondělí 3.1.2022.Tak tohle pondělí je ze všech pondělků nejpondělkovatější. Vzpomínáte, kdysi jsem Vám vyprávěla o kolegyni, které popisuje náš společný školní rok jako: Pondělí, pondělí, pondělí, Vánoce. Pondělí, pondělí, prázdniny. Pondělí, pondělí. Tak teď jsme přesně na tom nejpondělkovatějším začátku. Někdo by mluvil o výzvách a nových...
A máme to za sebou.... Vánoce přece! Svátky vánoční jsou jedním z emočně nejnáročnějších období roku. Lidé, kteří se necítí dobře na duši, mívají ke všemu svému trápení ještě pocity viny, že ostatním kazí svátky klidu a míru. Jeden psychiatr nedávno v rozhlase vyprávěl, jak během Štědrého dne postupně hospitalizovali několik členů jedné široké...
Na začátku bych ráda řekla, že si opravdu vážím práce v call centrech hygienických stanic a uznávám, že hovor se mnou nebyl jeden z nejsnazších. Byl samozřejmě monitorován. Škoda, že jsem ho nenahrávala i já, mohl by se pouštět jako zdařilá absurdní groteska. Interview dvou žen, které se k sobě snaží chovat vlídně a slušně, ale vedou úplně absurdní...
To nevymyslíš! Ani na sever ani na jih. Situace v cestování se totiž komplikovala ze dne na den. Stále přituhovala pravidla. A tak negativní test ze čtvrtečního odpoledne (platnost 72 hodin) už najednou nestačil na cestu, která by končila za více jak 48 hodin. Nevadí. Koupím si letenku na neděli a objednám další drive-thru test z vozu na pátek...
Na jihu: Sedím. Mám zavřené oči a nechám slunce, aby mne lechtalo po tváři. Jen nádech a výdech. Nádech a výdech. Do uší mi doléhá hukot vody. Jen vzdáleně, ale vnímám ho, jak prostupuje celou budovou, aby se dostal až ke mně. Otevírá několikery dveře, kličkuje mezi nábytkem a vyběhne schody. Aby se dotkl mého ucha s ozvěnou proudu. Pomalu...
Byli jsme s milým před dvěma týdny na procházce předvánoční Prahou. Pohodička, volný den... sedneme do restaurace, objednáme jídlo, u vedlejšího stolu právě obědvá Mirek Topolánek, milý vypráví o tom, jak v téhle hospodě skvěle vaří a jak sem chodívá s klukama na pivo už přes čtvrt století... přinesli mi čerstvý zázvorový čaj a lahodně vypadajícího...
Tak mohla bych psát o hybridní výuce, jako čirém učitelském peklu ... mohla bych psát o postupu pandemie a o Japonsku, kde covid sám od sebe vymizel ... mohla bych psát o svém pokusu vytvořit celé dva druhy vánočního cukroví ... mohla bych psát o vyrábění a shánění dárků kamarádům, kamarádkám mé dcery, dětem kamarádů ... mohla bych psát o...
(... a pozor, vybrat si můžete podle Vašeho vkusu: Richard Krajčo, Vojtové Kotek nebo Dyk, Ondra Brzobohatý anebo David Švehlík, pokud se Vám líbí tyhle zádumčivý typy... já si teda nechám modrookého blonďáka ...)
Diana samozřejmě plánovala zůstat na svátky v New Yorku. A i Manhattan opouštěla jen zřídka. Jenže letos v ní obzvláště silně něco hlodalo. Babička ve Valmezu už nebyla nejmladší a Diana by jí prostě ráda viděla. Zkoušela si s ní volat po Skypu i po Zoomu, ale nebylo to ono. Babička se při přenosu ošívala a povídala jen:
Vím, je středa, ale dnes zaskočím za Margit. Proč? Prostě proto :-)... Mám skvělého kolegu, se kterým vedeme terapeutické skupiny pro děti. A on má něžnou ženu, která se už opravdu dlouho těší na Vánoce. Nejdříve se musí těšit tajně, ale od poloviny listopadu se už ke své vášni může přiznat. Jak je to opravdu, to nevím, ale představuji si,...
Babi, vyprávěj mi, jak to bylo tenkrát! Dyť už jsem Ti to vyprávěla ... Tak ještě jednou. Loudí desetiletá Klárka, která má prsty obalené těstem a v pravidelných intervalech si ho z rukou okusuje. Tak teda jo, usměje se babička. Ale děda mi do toho nebude skákat!
Chtěla jsem původně to sprosté slovo v nadpise zakamuflovat hvězdičkami místo dé a é, ale nevím, jak na svém novém služebním notebooku napsat hvězdičku. Chtěla jsem vám původně napsat tento příspěvek v klidu a s předstihem, ale píšu ho v deset večer a oční víčka si podpírám sirkami. Chtěla jsem původně strávit dnešní večer na svém milovaném...
Óóóó, má drahá velká Margit, díky za Tvou podporu v příspěvku z minulého týdne. Vážně mě potěšil, až jsem z toho trochu povyrostla. I když se zdá, že mou nejsilnější stránkou je umění uvařit svíčkovou omáčku :-). Teď se ale převracím v posteli a nemůžu zabrat. No, v posteli... máme návštěvu, které jsme přepustili ložnici, takže se převaluji na...
Barča psala o malosti svého života. Je vidět, že jsme minulý týden vynechaly naši holčičí saunu a moje nejdražší přítelkyně upadá do podzimních depresí. Milá moje, není malých příběhů! Tvůj život je skvělý, úžasný, zajímavý a ty sama jsi skvělá naprosto! Umíš zadělat bombastické těsto na perníčky, jsi skvělá lektorka a supervizorka a kdokoli se...
Mohla bych napsat knihu Malý život s velkým zadkem. Ale to bych přeháněla, nejsem Halina Pavlowská (...zadkem, ne knihou). Nebo Malý život s velkým srdcem. Ale to bych taky přeháněla. Velké srdce nemám, mám takové malé obyčejné, kam se vejde rodina, pár přátel, chlupatá kočka a občas se ho dotkne něco zvenčí. Velké srdce má moje kámoška Kačka. Jí...
Zvířata můžeme rozdělit na divoká a domestikovaná. Domestikovaná mívají přísun potravy, zajištěné přístřeší, někdy milé zacházení či dokonce mazlení, jindy vykořisťování či nedůstojné zacházení. Divoká zvířata oproti tomu mohou trpět hladem, zimou, být lovena či umírat bez péče, zůstává jim však svoboda. Lidi to vlastně mají podobně. Jen mají tu...
O dušičkové noci jsem se ve snu potkala se svou dávno zemřelou babičkou a žádala jsem jí: Babi, mohla bys mi do života poslat nějaký zázrak? A babička odpověděla: Klidně, Barunko. A co by to tak mělo být? To já vlastně nevím, babi, slyším se odpovídat. A v tom jsem se probudila. Bylo ráno a já spěchala si sen...
Před pár dny jsem byla třeskutě upřímná. Milý to sotva rozdýchal, ale mohl si za to sám. Vždycky si ze mě utahuje, že nepiju alkohol a poňouká mě, abych si dala, tak se mu to teď vymstilo. Seděli jsme v krásné stylové útulné rádobystředověké hospůdce nad pečeným kolenem a silným pivem a povídali si s naproti sedícím párem - před...
Ne, vlastně to nebyl abiturientský večírek. Bylo to setkání lidí, kteří někdy lehce po roce 2003/2004 (... snažili jsme se to spočítat, objímaje se po vypitých pivech, ale nikdo to neví přesně... ) pracovali v jedné nejmenované přímo řízené organizaci ministerstva školství. Byl to ústav zabývající se vzděláváním a koncepční činností. Cha. Byl to...